Ambon
Pravoslavný weblog a listárna. Určeno pro osvětu a misii.
Zobrazení příspěvku č. 76: #
Administrátor
--- 19. 2. 2007
K Velikému půstu
Svatá pravoslavná církev již od dob apoštolských přesně a jasně ukládá věřícím, aby se postili. A místo toho? Kdo nyní zachovává půst? Dokonce i v některých náboženských rodinách zapomněli na toto základní křesťanské přikázání. První, proti čemu se obracejí lidé svedení novými proudy, je církevní přikázání o půstu. Již sv. Serafím Sarovský (18. stol.) říkal: "Rusko hyne, protože ruští lidé přestali dodržovat půst."
Zamysleme se nad smyslem života. Oprosťme se od navyklého pozemského tělesného pohledu. Pohlédněme z Boží perspektivy věčnosti. Proč žijeme? Abychom dosáhli věčnosti, abychom dozráli ke schopnosti ji získat.
Kvůli tomu je naše duše oblečena do těla a tělu se pro jeho život dává jídlo. To všechno se dle Božího plánu podřizuje jedinému cíli - sloužit velkému procesu, kvůli němuž byl stvořen a existuje svět. Pokrm slouží tělu, tělo slouží duši, duše se podřizuje Bohu, Církvi - a tím v ní roste bohupodobnost, stává se dědicem nebeského království, spolukralování s Bohem.
A celý tento Boží plán, celý kosmický proces, je narušen, změní-li se výše uvedené hierarchické uspořádání. Jestli duše začne sloužit tělu, tělo pak začne pracovat jen pro pokrm a učiní z něj modlu, jejíž vláda není ničím omezena.
Půst zachová nastíněnou hierarchii vztahů. Dokonce i ten hrubý, primitivní půst, ve kterém se dosyta najíme postních potravin. Protože tělo, když se nasytí jednoho pokrmu, začne si žádat jiný. A tady se já nepodřídím této tělesné žádosti a vykazuji svému tělu jemu náležející podřízené místo. Ne z důvodů zdravotních či ekonomických, ale z čistě duchovních důvodů a z poslušnosti Bohu a Církvi se zříkám toho či jiného druhu jídla v dobách určených Církví.
Půst má mnoho významů. Je to i jakýsi dar, který Bohu přinášíme z toho, co nám dává.
Ne nadarmo Kristus hovoří o temné satanské síle, kterou "lze vyhnat jen modlitbou a půstem" (Matouš 17,21; Marek 9,29). Proto v naší době vládnou démonické síly v takové míře a tak neomezeně světem, protože lidstvo zapomnělo na půst.
Když lidé slouží svému břichu a nechtějí Bohu nic obětovat jako dar z Jeho darů, pak jako trest přichází hlad. Není náhodou, že nikdy v dějinách netrpělo tolik lidí na planetě hladem, nikdy tolik lidí neumíralo na nedostatek potravy.
V minulosti se lidé postili, a ačkoliv neměli mechanizaci a vědecko-technické vymoženosti, potravy měli dostatek.
Hladování není půst. Je to trest. Základní vlastností půstu je jeho dobrovolnost, svobodné přání lidského ducha vyplnit Boží přikázání a přinést mu dar. Nedobrovolný půst nemá žádnou morální hodnotu.
Stojí za připomenutí, že podle učení Bible veškeré zlo, které ve světě je, přišlo sem kvůli tomu, že prarodičové lidstva, Adam a Eva, nedodrželi jednoduchý půst. Všechny druhy zla, které se v lidstvu šířily v celých dějinách, jsou následkem nedodržení prvního přikázání, které Bůh dal lidem: "Ze všech stromů můžeš jíst, ale z tohoto jednoho stromu nejez..."
Z knihy archiepiskopa Nathanaele (Lvova): "Klíč k pokladnici"
Audionahrávky promluv z pravoslavného chrámu v Jihlavě.